Muzeum Tatra: bohat� historie (09.06.2004)
Muzeum Tatra: bohat� historie
Napsat n�kdy dobr� �vodn�k d� po��dnou fu�ku. U n�kter�ch voz� nebo akc� to je jednoduch�. Sta�� n�pad a hned se najde n�co, co �ten��e zaujme. Jen�e pak jsou tak� t�mata, ke kter�m autor nem� zrovna bl�zko. Takov�m t�matem m��e b�t t�eba Tatra, kter� m� dlouho v�bec nezaj�mala. A za��t s heslem Tatra nezn� bratra je stejn� uboh�, jako vyzdvihovat Tatru coby v�robce sportovn�ch automobil�, kdy� jej� zam��en� je �pln� jin�. Kdo byl na Tuning Show v Kop�ivnici, mo�n� si na�el chvilku �asu a nav�t�vil Technick� muzeum Tatra Kop�ivnice.
Muzeum
Pohledem zp�tky se m��eme zastavit ve �ty�ic�t�ch letech minul�ho stolet�, kdy po skon�en� 2. sv�tov� v�lky m�sto Kop�ivnice uvolnilo jednu z historick�ch budov v Jan��kov�ch sadech pro pot�ebu muzea. Brzy po p�ed�n� Emil Hanzelka, kop�ivnick� rod�k, p�est�hoval sv� soukrom� sb�rky do historick� budovy a za�al vytv��et expozici La�sk�ho muzea. V den otev�en�, 24. srpna 1947, mohli n�v�t�vn�ci v muzeu vid�t v�robky m�stn� tov�rny na hlin�n� zbo��, um�leckou majoliku a keramiku. Na voln�ch ploch�ch se pak vyj�maly automobily Tatra.
Zlomov� okam�ik nastal v roce 1953, kdy bylo rozhodnuto, �e muzeum bude p�ebudov�no na expozice automobilov�ho a keramick�ho pr�myslu. Dal�� �ru pak ovlivnil Josef Ve�mi�ovsk�, kter� pro muzeum z�sk�val motory �i vy�azen� vozy automobilky Tatra. N�rodn� podnik Tatra se stal spr�vcem muzea v roce 1967, kdy byl postaven v bl�zkosti La�sk�ho muzea prosklen� v�stavn� pavilon.
D�le�itou zm�nou pak pro muzeum Tatra znamenal rok 1997, kdy se expon�ty p�est�hovaly do nov�ho objektu v centru Kop�ivnice. Zde lze krom� model� Tatra spat�it tak� expozici v�novanou kop�ivnick�mu rod�ku, olympijsk�mu v�t�zi, Emilu Z�topkovi.
Muzeum Tatra je ucelenou sb�rkou historick�ho v�voje presti�n� automobilky. P�i vstupu do velk�ho muzea je nutn� koup� vstupenek u mil�ch a ochotn�ch zam�stnanc� muzea za 60 K� pro dosp�l� a 30 K� pro d�ti a d�chodce. Zde je mo�nost tak� vyu��t slu�eb placen�ho v�kladu v �e�tin� (+200 K�), anglicky (+300 K�) nebo n�mecky (+300 K�).
Automobily
Jak� asi byly po��tky automobilov�ho pr�myslu v �esk�ch zem�ch? Bylo by mo�n� za��t u mal� d�lny v Kop�ivnici, kde Ign�c �ustala stav�l ko��ry, s�n� a bry�ky. Mo�n� ano, proto�e z t�to d�lny se b�hem n�kolika des�tek let stal slavn� v�robce a zna�ka. Tatra!
Je celkem nepodstatn�, jestli nejste histori� �i sou�asnost� automobilky zasa�eni. Samoz�ejm�, �e v�ichni znaj� Tatru 603 a 613 nebo pak obrovsk� n�kla��ky. Ano, ten oran�ov� n�kla��k, se kter�m jste si hr�li na p�sku p�ed bar�kem v dob�ch feud�ln�ho temna komunismu, byl tak� Tatrou. Ale Tatra znamen� mnohem v�ce ne� jen zn�m� modely.
Ale p�kn� popo�ad�. N�kdo musel b�t prvn�. V roce 1897 byl postaven prvn� kop�ivnick� automobil. Pr�sident. A�koliv vlastn� po��d vypadal jako ko��r, m�l u� samostatn� pohon a zanedlouho se k n�mu p�idal prvn� n�kladn� automobil. Zapome�te na design. Jsme v roce 1898 a tehdy museli b�t lid� z trambusov� karoserie a pohonem dv�ma sp�a�en�mi dvouv�lcov�mi motory �pln� mimo. O spr�vn�ch automobilov�ch tvarech m��eme hovo�it u vozu Break typ B Viceprezident, kter� disponoval v�konem dvan�cti kon� a a maxim�ln� rychlost� 48 km/h.
Dobu limuz�n a luxusn�ch automobil� v muzeu zastupuje v�z Typ S �i Typ T. Dvac�t� l�ta za�ala dob�e, ov�em v roce 1923 se poprv� objevila Tatra 11, kter� p�estavovala revolu�n� konstrukci H. Ledwinky. Tento v�z je prvn�m vzduchem chlazen�m automobilem Tatry. A pak se objevila Tatra 30, sportovn� kabriolet s karoseri� Sodomka. Za��tky v automobilov�m pr�myslu byly t�k�. Ov�em Tatra 57, lidov� naz�v�na Hadimr�ka, se �sp�n� prod�vala i v dob�ch sv�tov� hospod��sk� krize v roce 1931. Jen�e Tatra je slavn� p�edev��m pro sv� aerodynamick� vozy. A jejich po��tek se za�al ps�t u� v roce 1933 s p�edstaven�m typu lidov�ho vozu V570. Je to v�z, kter� vypad� jako prvn� koncepty VW Brouk a dodnes se vedou diskuse o tom, jestli byl Brouk inspirov�n pr�v� Tatrou V570. Aerodynamika zaznamen�v� rozmach a v�z opat�en� osmiv�lcem Tatra 87 s celokovovou karoseri� znamen� velk� �sp�ch automobilky. S t�mto vozem objeli Miroslav Zikmund a Ji�� Hanzelka cel� sv�t p�i expedici, kterou zah�jili 22. dubna 1947.
Velk�m p�ekvapen�m v kop�ivnick�m muzeu je zcela jist� Tatrapl�n typ T600. Aerodynamick� karoserie sedanu kabriolet je velice l�biv� a vyrovn� se dlouh�m americk�m voz�m z let pades�t�ch. Modifikace tohoto vozu nesla ozna�en� T601 Monte Carlo a �lo o dvoudve�ov� hlin�kov� prototyp. Vedle n�j byl modifikov�n z T600 tak� dvoum�stn� z�vodn� Tatrapl�n T602.
Z n�kolika m�lo Tatrovek, kter� dodnes lze spat�it na silnic�ch (vyjma �estsett�in�ctek), je nutn� jmenovat Tatru 603, kter�ch se od zah�jen� v�roby v roce 1955 do roku 1975 vyrobilo celkem 22 422 kus�. Tato Tatra byla posledn�m vozem s aerodynamickou karoseri�. N�v�t�vn�ci Tuning Show v Kop�ivnici mohli obdivovat oran�ovou sout�n� 603ku, kter� si z �ady z�vodn�ch kl�n� p�ivezla prvn� m�sto.
Tatra 607-2 byla plnohodnotn�m z�vodn�m vozem a Adolf Ve�mi�ovsk� s t�mto vozem v roce 1953 vytvo�il �eskoslovensk� n�rodn� rychlostn� rekord. Tento z�vodn� stroj pod sv�ma rukama vedl a� k rychlosti 207,972 km/h. Pro v�cvik mlad�ch �idi�� byl ur�en z�vodn� stroj Tatra 605.
Za zm�nku jist� stoj� prototyp reprezenta�n� limuz�ny T613 Prezident. Ta se v�ak nedo�kala s�riov� v�roby. Konstrukt�rem a design�rem tohoto vozu byl v roce 1994 V�clav Kr�l.
Vedle osobn�ch automobil� se Tatra v�novala v�rob� n�kladn�ch voz�. Ale v muzeu lze vid�t tak� prototyp aerosan� V855. �ty�dve�ov� �ty�m�stn� celokovov� karoserie vych�zela z d�l� Tatry 87. S�n� poh�n� osmiv�lcov� motor se zv��en�m v�konem 100 kon�. Ten poh�n� p�es rozvodovku a spojku s vertik�ln�m h��del� dvoulistou vrtuli. Vedle t�to zaj�mavosti se muzeum py�n� tak� osobn� drez�nou Tatra 15/30 z roku 1936. Zaj�mavost� t�to drez�ny je fakt, �e m�la v t�i�ti um�st�nou v�suvnou to�nu, d�ky kter� bylo mo�no drez�nu ot��et p��mo v koleji�ti o 180�.
Fanou�k�m velk�ch stroj� jist� p�ijde k chuti expozice Tatry 815 VVN, kter� se z��astnila expedice Kenia a Hali Gandahi. Upozornit je nutn� tak� na sv�tozn�mou Tatru 815 GTC, kter� absolvovala cestu kolem sv�ta. Cesta trvala 37 m�s�c� a Tatra projela 68 zem� na p�ti kontinentech a ujela 150 000 kilometr�. Tatra 805 slou�ila p�n�m Hanzelkovi a Zikmundovi p�i cest� po Asii v letech 1959 � 1964.
Lah�dka na z�v�r? Zcela jist�. Zkuste do sv�ho vozu namontovat vystaven� rota�n� vzduchem chlazen� bezventilov� sedmiv�lec z roku 1942 nebo osmiv�lec se t�emi �adami po �esti v�lc�ch o v�konu 300 kon�.
Technick� muzeum Tatra je poselstv�m o lidsk� touze, a i kdy� nevlastn� p��li� mnoho sportovn�ch voz�, aerodynamick� vozy bude ka�d� obdivovat pro jejich tvary. Jeden expon�t v muzeu chyb�l, a sice Tatra MTX V8 � supersport �esk� zna�ky.
Ji�� Jur�nek
redakce@autodoplnky.live
Foto: Autor
P�r obr�zku z Muzea Tatry v Kop�ivnici
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Kompletn� fotogalerii naleznete ZDE
