Daimlerova d�lna (20.08.2004)

Daimlerova d�lna: Tam, kde to za�alo�

Pokud jsme hovo�ili p�ed n�kolika t�dny o prvn�m voze navr�en�m Leonardem da Vinci, je nezbytn�, abychom dnes uvedli informace o stavb� prvn�ch automobil� a prvn�ch motor�. Na rozporupln�ch z�kladech automobilov�ho pr�myslu toti� stoj� t�i p�nov�: Benz, Daimler a Maybach.

Pokud toti� zav�t�m na konec devaten�ct�ho stolet�, uv�dom�me si hned na za��tku jeden d�le�it� fakt. Dvojic� p�nu Daimler a Benz se toti� nikdy v �ivot� nepotkali, i p�esto�e �ili nedaleko od sebe. Mu�i, kte�� zp�sobili to, �e se p�esun z m�sta individu�ln� zna�n� zrychlil, pracovali na sv�ch projektech nez�visle, a p�esto oba �sp�n�.

Kol�bkou sou�asn� automobilky Daimler Chrysler je Stuttgart. Vedle tov�rny a velk�ho muzea Mercedes Benz zde tak� najdete zbytky bohat� historie v�voje automobil�. Tou nejv�t�� perlou v�ak nejsou nanicovat� muzea nebo nabl�skan� showroomy. Tou opravdovou perlou je nap��klad prvn� d�lna, ve kter� prvn� vozy vznikaly. A ta je pr�v� ve Stuttgartu a nav�dy spjat� se jm�nem Gottlieba Daimlera.

Daimler se narodil 17. b�ezna 1834 ve Schorndorfu. Po pr�ci ve stroj�rn� v Grafenstandenu studoval polytechnickou �kolu ve Stuttgartu. Chv�li pracoval v anglick�m Manchesteru v tov�rn� vyr�b�j�c� lokomotivy. V roce 1872 se do�kal funkce technick�ho �editele tov�rny na stacion�rn� motory Otto � Langen v Deutzu. Zde se sezn�mil s Wilhelmem Maybachem a spole�n� se dopracovali p�es stacion�rn� motory a� k motoru �ty�dob�mu. Na ten v roce 1877 obdr�eli patent, ov�em paradoxem je n�le�itost tohoto patentu Christianu Reithmannovi, kter� s p�ny Maybachem a Daimlerem na motoru tak� pracoval.

Daimler se osamostatnil a p�em��lel o Draisov� velocip�du � nad t�m, jak zajistit, aby se �lov�k nemusel neust�le op�rat do �lapek. A pr�v� v roce 1882 si v Bad Cannstadtu ve Stuttgartu za��dil svou vlastn� stroj�renskou d�lnu. Spolupr�ce s Maybachem p�etrv�vala a tuto malou d�lnu dnes m��e nav�t�vit bezplatn� jak�koliv p��znivec automobilov� historie.

Gottlieb Daimler v roce 1885 za�al pracovat na sv�m motoru, kter� byl dosud horizont�ln�, v poloze vertik�ln�. Daimler se po dokon�en� tohoto motoru rozhodl, �e ho um�st� do jednostop�ho vozu � p�ech�dci dne�n�ho motocyklu. Des�t�ho listopadu 1886 se tento v�tvor poprv� rozjel a zaznamenal velk� �sp�ch. Chytr� knihy popisuj� j�zdu takto:

�Motor si nas�v� s�m z n�dr�ky benz�n, jeho� p��tok reguluje cyklista kohoutem. Motor se uv�d� v �innost t�m, �e se pod �hav�c� trubkou zap�l� lampa. Motor se pak nato�� klikou. To je hotov� b�hem minuty. Motor pracuje ti�e, proto�e do veden� v�fukov�ch plyn� je zabudov�n tlum�c� hrnec. Kolo je�t� stoj�. M�-li se rozjeti, sedne si cyklista na n�, uchop� �id�tka a spoj� motor s kolem velocip�du. To se d�je p�kou, ���rou a nap�nac� kladkou. Ta toti� p�itahuje hnac� �emen k �emenic�m. Podle nap�t� hnac�ho �emenu jede kolo pomalu nebo rychle. Tak� brzda je p�itahov�na ���rou. Polo�en�m p�ky zp�t se �emen uvoln� a j�zda kon��.�

Velmi z�bavn� na vystaven�m velocip�du je, �e v�fukov� plyny �st� p��mo pod sedadlem a na velocip�du tak muselo b�t �idi�i p�kn� horko.

Automobilov� historie se skr�v� pod t��c�pou hv�zdou: znakem Mercedesu. Hovo�� se o tom, �e ka�d� c�p hv�zdy zna�il ideu: pohyb ve vod�, ve vzduchu a na sou�i. Na to pamatuje i v�stava v prvn� d�ln� Gottlieba Daimlera, kter� p�edstavuje jeho spolupr�ci na vzducholodi (Seelbergerova vzducholo� 1888), lodi a samoz�ejm� voze. Vedle Daimlerovi d�lny st�la Daimlerova vila, z t� v�ak dnes zbyly jen z�kladov� kameny a v m�st�, kde Daimler �il dnes stoj� d�ev�n� stoly pro turisty a n�v�t�vn�ky.

Vyn�lez dne�n�ho automobilu se p�ipisuje Carlu Benzovi a Gottliebu Daimlerovi. Benz postavil sv�j motorov� t��kolov� v�z v roce 1885 a prvn� j�zda se uskute�nila 3. �ervence 1886. Toto dopl�uje prvn� j�zda Daimlerova motocyklu, kter� se v�noval stavb� �ty�kolov�ho ko��ru s jeden a p�l ko�ov�m motorem s mo�nost� jet osmn�ct kilometr� v hodin�. V�z byl postaven a vyzkou�en v roce 1885.

Historie automobilismu je bohat�. P�esto v�ak museli b�t prvn� a t�m samoz�ejm� pat�� n� d�k a ka�d�, kdo je nad�en�m pozorovatelem automobil� i jejich historie, by si tento kousek historie nem�l nechat uniknout.

Ji�� Jur�nek
redakce@autodoplnky.live
Foto: Autor + archiv

  P�r obr�zku z d�lny Daimler