BMW
Za��tkem 20. stolet� zalo�il Karl Friedrich Rapp firmu Bayerische Flugzeug-Werke (BFW) na v�robu motor� do letadel. V roce 1916 dostala mlad� spole�nost lukrativn� zak�zku od firmy Austro-Daimler na dvan�ctiv�lcov� motory do letadel. Aby mohl Karl Friedrich Rapp rozjet v�robu, pot�eboval v�t�� kapit�l. Oslovil dvojici investor� Camilla Castiglioniho a Maxe Frize a dohromady zalo�ili novou spole�nost Bayerische Motoren Werke (BMW).
Po Prvn� sv�tov� v�lce byla v N�mecku zak�z�na produkce letadel a firma BMW se obr�tila na jinou oblast t�k�ho stroj�renstv�, za�ala vyr�b�t ��sti vlak�. V roce 1924 byl vyroben prvn� motocykl s modrob�lou vrtul� ve znaku. Model R32 m�l vzduchem chlazen� dvouv�lcov� boxer o objemu 500 ccm. V roce 1928 koupilo BMW malou v�robn� firmu Dixi Company a z jej� produkce vyjel prvn� automobil s ozna�en�m BMW 3/15.
Prvn� automobil konstrukce BMW sjel z v�robn� linky a� v roce 1933. P�ed druhou sv�tovou v�lkou se za�aly prod�vat kup� a kabriolety BMW 327, verze 328 byla roadsterem a luxusn� sedan m�l ozna�en� 335. B�hem v�lky byla firma BMW hlavn�m dodavatelem motor� pro v�le�n� letadla Luftwaffe a vyr�b�la motocykly pro n�meck� Wehrmacht. Z�v�rem druh� sv�tov� v�lky p�i bombardov�n� Mnichova byly tov�rny BMW t�ce poni�eny.
Po v�lce nesm�lo BMW t�i roky vyr�b�t motocykly a na p�t let byla zastavena produkce automobil�. V pades�t�ch letech 20. stolet� pro�lo BMW velkou kriz� a v roce 1959 doporu�uje tehdej�� management firmy prodat akcie konkuren�n�mu koncernu Daimler-Benz. Majoritn� akcion�� Herbert Quandt se ale v posledn�m okam�iku rozhodl sv�j pod�l neprodat a na radu sv�ch bank��� naopak zv��il pod�l ve firm� BMW na 50 procent. D�ky n�sledn� Quandtov� politice se firm� op�t za�alo da�it.
V tom stejn�m roce se za�alo s v�robou BMW 700, kompaktn�ho voz�tka s motorem o objemu 697 ccm z motocyklu R67. Postupn� vznikla i z�vodn� verze RS. Na v�stav� automobil� ve Frankfurtu v roce 1961 byl p�edstaven model BMW 1500, nov� kompaktn� sedan s kotou�ov�mi brzdami na p�edn� n�prav� a revolu�n� �e�en�m odpru�en�m.
V 70. letech minul�ho stolet� za��n� ozna�en� automobil�, kter� vydr�elo a� dodnes. V roce 1972 vznikla �ada 5, kde jsou p�edev��m komfortn� sedany; �adu 3 reprezentovala sportovn� kup� a v roce 1977 se objevuje luxusn� �ada 7. Z�kladn� �ady 3, 5 a 7 pozd�ji dopl�uje modelov� �ada 6 a legend�rn� sportovn� v�z M1.
Mezi roky 1994 a 2000 automobilce BMW ��foval Bernd Pischetsrieder. Pod jeho veden�m koupila firma v�t�inov� pod�l v anglick� spole�nosti Rover Group, kam spadalo hned n�kolik firem: Rover, Mini, Land Rover, Austin, Morris, Riley, Triumph a Wolseley. Veden� Roveru si ale vynutilo velkou nez�vislost na BMW a myslelo si, �e v�echny probl�my zvl�dnou vy�e�it sami. Postupem �asu byla tato firma tak ztr�tov�, a� ji BMW prodalo za symbolick�ch 10 liber spole�nosti Phoenix Venture Holdings a automobilku Land Rover odkoupil koncern Ford Motor Company. Naopak Mini bylo a je st�le velmi ziskov�.
V 90. letech 20. stolet� se pokusila dvojice firem BMW a Volkswagen koupit anglickou spole�nost Rolls-Royce Motors. Volkswagen nab�dl v�ce, ale za 430 mili�n� liber koupil pouze pr�va na legend�rn� so�ku Spirit of Ecstasy, tvar masky a m��ku chladi�e. Ochranou zn�mku Rolls-Royce si p�vodn� firma ponechala a �asem ji prodala BMW. Automobilka z Mnichova se stala majitelem presti�n� zna�ky a Volkswagen nakonec ustoupil (koupil toti� m�n� probl�mov� Bentley). Pod k��dly BMW byl v roce 2003 p�edstaven na v�stav� v Detroitu Rolls-Royce Phantom. S cenovkou 330 tis. dolar� se stal c�lem bohat�ch podnikatel�, �sp�n�ch celebrit a arabsk�ch �ejk�, ale p�edev��m stanovil nov� m���tko pro t��du luxusn�ch automobil�.
Velk� p�evrat v designu BMW zp�sobil n�vrh�� Christopher Bangle. Vozy z jeho n�vrh��sk�ho prkna vid�me dnes a denn� a mezi �irokou ve�ejnost� zp�sobily 
rozporuplnost: velk� skupin� z�kazn�k� se nov� BMW l�b�, ale najde se i nemal� skupina odp�rc� sou�asn�ho designu. Modelov� �ada se roz���ila o kompaktn� hatchbacky �ady 1, roadstery Z4 a sportovn� M3 a M5. Nesm�me opomenout ani vele�sp�n� SUV X5 a men��ho br�ku X3. V sou�asn� dob� m� BMW v�robn� komplexy krom� N�mecka i v USA, Velk� Brit�nii, Rakousku, ��n�, Indii, Jihoafrick� republice a Egypt�.
BMW m� jako jedna z m�la automobilek vyvinut speci�ln� dvan�ctiv�lec s mo�nost� spalovat vedle benz�nu i vod�k p��mo v motoru. Tento revolu�n� agreg�t je v modifikovan� s�riov� �ad� 7 s ozna�en�m Hydrogen. Probl�mem je ale absence s�t� �erpac�ch stanic, kter� by vod�k nab�zely a st�v� se z toho nekone�n� kruh: v�robci voz� v �ele s BMW tvrd�, �e za�nou vyr�b�t vozy s mo�nost� spalovat vod�k m�sto benz�nu a nafty, ale mus� b�t zaji�t�na s� �erpac�ch stanic. Prodejci pohonn�ch hmot se naproti tomu br�n�: pro� by m�li stav�t nov� �erpac� stanice na alternativn� pohon, kdy� se zat�m nevyr�b� auta.
